Září 2011

Rozloučení, ale ne poslední!

22. září 2011 v 18:13 | Angel-ina* |  Deník

Ahoj zlatíčka,
přicházím vám oznámit jednu věc. Asi na 4 týdny tu nenaleznete žádný nový článek, jelikož budu cestovat po Evropě. 29. 9. odjíždím se svojí kamarádkou, spolužačkou a spolusedící K. do Paříže. Tam budeme týden. Těším se hlavně na Eiffelovku. Vždy to byl můj sen ji vidět. No a jak se vrátím, jedu hned domů, musím nakoupit věci na koně co potřebuji a druhý den odjíždím na 14 dní na odbornou praxi na Slovensko. Každý den v koňském sedle, v novém prostředí, na nových koních ale pořád s naším trenérem. Co víc si přát. Moc se tam těším, i když se mi každopádně bude moc stýskat po M.. Má to ale i svoji světlou stránku. Přibrala jsem asi 2 kila a to jen díky tomu, že se nemám čas pořádně najíst a musím si vystačit s jedním jídlem denně, jělikož ve škole obědy nebo večeře prostě někdy nestíhám. Tam se to snad zlepší, alespoň doufám + každý den pravidelná dávka pořádného pohybu, tak by kilečka mohla jít zase dolů. Uvidíme. Kdyby byla příležitost, určitě se ozvu. Zatím se mějte!

Tip na film - Poslední píseň (Last Song)

15. září 2011 v 12:38 | Angel-ina* |  Rady a typy
Ahoj zlatíčka,
chtěla jsem se s vámi podělit o jeden tip na film. Jedná se o film "POSLEDNÍ PÍSEŇ" (Last Song).V hlavní roli Miley Cyrus. Jedná se o drama-komedii, tudíž některé scény vás doženou k slzám asi tak jako mě. Jsem hold cíťa. Nyní malá recenze!

Život sedmnáctileté Veroniky 'Ronnie' Millerové je najednou vzhůru nohama, když se její rodiče rozvedou a její otec se odstěhuje z New Yorku do města Tybee Island ve státě Georgia. O tři roky později si se svými rodiči stále nerozumí a zlobí se na ně, zvláštně na svého otce, dokud se její matka nerozhodne, že by bylo v nejlepším zájmu všech zúčastněných, aby strávila léto v Tybee Island se svým otcem. Její otec je bývalý koncertní pianista a učitel a žije tichý život v pobřežním městě. Je plně ponořen do tvorby uměleckého díla, které se stane hlavní ozdobou místního kostela. Nezapomenutelný příběh o lásce v jejích nesčetných podobách - první láska, láska mezi rodiči a dětmi - který ukazuje, jak jen to román Nicholase Sparkse umí, mnoho způsobů, jak hluboce procítěné vztahy mohou naše srdce zlomit a zase je uzdravit.


Je to vyčerpávající

13. září 2011 v 15:46 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
tak jak se máte? A co škola? Vše ok? Přála bych si, abych mohla říct to samé. Musím si postěžovat jen nevím, kde začít. Ve škole je to děs a hrůza. Rozvrh stále nemáme, jen pro info a hodiny nám mění jak na běžícím pásu. V nejlepším případě učitel do hodiny ani nepříjde takže se tam vyloženě kopeme do zadku.

Dnešek patří k jednomu z těch náročnějších dnů. Ráno 2 hodiny tělocviku, které naštěstí odpadly, potom na pár hodin do školy a hned zase letět na školní statek jezdit. Dnes jsem schytala koníka jménem Princ. Na tom by nebylo nic špatného. V boxe byl bezproblémový, úplný mazel ale na jízdárně mi dal zabrat. Na tlačivějším koníkovi jsem ještě neseděla. Všechno mě bolí, sotva lezu.. Ale asi bych si měla začít zvykat protože mě tento režim čeká každý týden.

(jinak koník na kterém jsem absolvovala hodinu ježdění vypadal úplně stejně jak ten na obrázku :) )

Ještě že už zítra jedu domů. Naše škola byla totiž vybrána jako jedna z kraje Vysočina, kde se budou dělat opravné maturitní zkoušky. Tudíž sem přijede asi 120 lidí k maturitám. Měli bychom mít nějaký sportovní den a na pátek nám nachystali den biopotravin. Nudim se můžu i doma, ne? Těším se domů. Hlavně na mojí postel, králíčka Ashley a mého broučka M., který si pro mě přijede do T. na autobus. Tak se mějte krásně, ve škole to přežijte a zas někdy!

Už to vypuklo!

6. září 2011 v 20:43 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
po dlouhé době se vám opět hlásím. Začala škola, jsem opět na intru a nevím co dřív. O našem rozvrhu ani nemluvím. 3x v týdnu budu začínat v 6:40 a jeden den končím dokonce až 17:45. No co si budeme povídat, prostě "paráda". Sedím tu, a jsem bez nálady. Nevím co dělat, nudím se a tak aspoň projíždím blogy ostatních.


Jinak co je u mě asi tak nového? V celku nic. Tento pátek oslavuje moje máma, babička a já svoje narozeniny. Máma je sice má v září, já v říjnu a babi až v prosinci, ale nemá smysl dělat 3 různé oslavy, když se pokaždé zvou jedni a ti samí lidé. Takže slavíme dohromady. Těším se, až všechny po dlouhé době zase uvidím. Pořád dělám gelové nehty, teda když jsem samozřejmě doma. Vymýšlím různá zdobení a všemožné kreace no a zatím se mi celkem daří. Jen to nezakřiknout. Taky jsem se rozhodla, že si koupím foťák. Ale skutečně FOŤÁK!! S našima jsem se domluvila, že si ho klidně vezmu na splátky, ale musím počkat do října, než mi bude 18. Moc se těším. Fotit mě vždycky bavilo. Nepovažuju se za žádného profíka to rozhodně ne. Prostě amatér začátečník :-)


Na blog zřejmě kvůli škole nezbyde moc času. Chtěla bych tento ročník vzít tak nějak zodpovědně, abych mohla s klidním svědomím odmaturovat. Snad mě chápete. Jinak se mějte moc krásně, a zas někdy..

Piercing v pupíku - co a jak

1. září 2011 v 16:49 | Angel-ina* |  Rady a typy
Ahoj zlatíčka,
píšu vám, jak jsem slíbila. Už jsou to 3 dny co jsem si nechala dát piercing do pupíku. Rozhodla jsem se s vámi o svoji zkušennost podělit. Asi tak jako všichni, kteří se na něco podobného chystali jít, jsem brouzdala po netu a snažila si o tom zjistit co nejvíc informací. Když už jsem jich měla dostatek, vydala jsem se do Stříbra pro piercing.

Výběr šperku
Na dnešním trhu najdete piercingy různých tvarů, velikostí, barev apod. Piercing, který budete mít od aplikace po dobu hojení, by měl být jeden z těch obyčejnějších. Často se používají klasické "kuličky" s kamínkem nebo bez, je to uplně jedno, které si po zahojení piercingu můžete samozřejmě vyměnit za jiný, lepší nebo hezčí piercing. Co bych asi nedoporučovala jsou tzv. "visací piercingy". Po dobu co se vám bude piercing hojit by se vám mohlo stát, že o piercing zavadíte tričkem nebo něčím jiným a mohli byste si piercing natrhnout. Když už máte šperk vybraný, je potřeba ho naložit do nějakého lihu aby se vydezinfikoval. Já použila slivovici :)

Aplikace piercingu
Já jsem si nechala piercing píchnout u chirurga. Asi už jen proto, že jsem si nebyla jistá, zda bych vydržela tu bolest v piercingovém studiu. Tady jsem měla jistotu, že mi to doktor umrtví a já nic neucítím. Jak to tedy probíhalo?

Dojdete do ordinace s naloženým piercingem. Řekneme panu doktorovi své přání no a jde se na věc. Položíte se na lehátko, vyhrnete tričko, musíte ležet v rovině. Pupík vám potřou desinfekcí a poté přijde na řadu injekce s látkou na umrtvení. Jehla píchne asi tak jako, jako by jste se píchli o špendlík. Nyní je na řadě propíchnutí pupíku a vytvoření tak dírky na piercing. Látka zabírá velmi rychle takže nic neucítíte. Maximálně jen takový tlak, který vám říká že vám někdo s pupíkem něco dělá. Jinak nic. Když už máte piercing aplikovaný, doktor ho přelepí sterilním polštářkem. Zaplatíte za aplikaci a jdete domů.

Péče o piercing
Na internetu jsem vyčetla, že piercing v pupíku prý bolí jak čert. Já ani nevím, že ho mám :D Žádná vodička mi z dírky neteče, pupík mi nehnisá, červený ho nemám. Abych byla upřímná, celkem mě to zaráží, ale jsem samozřejmě ráda. Piercing pocítím jen když si zavazuju boty :P . No a nyní k té péči. O piercing je potřeba se postarat hlavně po koupeli kdy se kůže roztahne a do dírky tak snáze projdou hojivé látky. Mě doktor předepsal framykoin a jsem s ním naprosto spokojená. S piercingem je pak potřeba také točit. Samozřejmě že opatrně a s citem. Kamarádka mi poradila, že na piercing je dobrý i dětský olejíček který se kápne k horní dírce a poté se protočí piercing.

Kdo se tedy rozhodne nechat si piercing udělat, nemusí se vůbec ničeho bát. Četla jsem, že je pupík sice nejhůře hojitelné místo co se piercingů, ale zatím jsem se o tom nepřesvědčila :)