Říjen 2011

Všechno špatně

31. října 2011 v 15:48 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
není to moc dlouho, jsem si tu postěžovala o své situaci v naší rodině. Aby toho nebylo málo, vyhořel mi notebook :-/ takže jsem momentálně "offline". Smutné na tom je, že absolutně na nic nereaguje, a to se teď v říjnu platila poslední splátka. Snad ho opraváři nějak rozchodí a já nepříjdu o všechna svá data. To by bylo nemilé. Tímhle bych vám tedy chtěla říct, že tu nejspíš nebudou přibývat žádné nové články alespoň do té doby, než se notebook zpraví.


Je to taky jen pár dnů, možná týdnů, co jste tu mohli narazit na článek týkající se rekonstrukce mého pokoje. Vše se vyvrbylo nakonec trošku jinak. Rekonstrukce bude, ale né mého pokoje. S mým přítelem M. si totiž budeme zařizovat celé podkroví u něj doma. Tudíž je potřeba vymalovat, koupit novou velkou postel, nějakou tu skříň, postupem času plánujeme koupit hezko televizi a udělat si z podkroví takový malý "byteček". Hrozně moc se na to těším. Situace, kterou mám momentálně doma mi na náladě moc nepřidává a když budu pryč, nebudu aspoň nad tím vším přemýšlet a hned mi bude líp.
To, že budu bydlet u M. má taky svoje výhody. Ke Karinovi (koníčkovi, kterého jsem kdysi jezdila a teď bych chtěla začít znovu) bych to měla jen necelé 2km, což je super. Mohla bych přijet vlakem přímo z intru do stájí, postarat se o koníka, zajezdit si a pak jet s M. domů, jelikož dělá v autoopravně, kde se hned za ní nachází stáj :-). Budu moc ráda, když mi všechny tyto plány výjdou. Mohly by, když se mi poslední dobou všechno rozpadá.

Zmatek v hlavě

27. října 2011 v 16:40 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
tak jak si užíváte podzimní prázdniny? Doufám, že určitě líp než já. Nevím, co se to se mnou za poslední dny děje. Možná za to může to škaredé počasí, co je venku, možná taky ne. Vážně nevím. Připadám si na všechno sama, připadám si bezmocná a světem úplně ztracená. Prázdniny bych si přála prožít jinak, než celý den sedět u pc, nebo ležet v posteli a koukat na filmy. Doma je to vážně děs. S každým se jen hádám a to kvůli blbostem. Máma má plnou hlavu mladší sestry, která je už několikátý týden nemocná a připadá mi, jako bych já byla úplně mimo hru. Přitom mě vidí jen 2 dny v týdnu (kolikrát ani to ne, když jsem u M.), jinak jsem na intru. Není to moc příjemný poslouchat, když slyšíte jak sestře skládá komplimenty, říká jí beruško, miláčku atd. a já slýchám jen Veroniko udělej to a to, tak mi to na náladě taky moc nepřidá. Tátovi tomu je to všechno asi jedno, jak příjde z práce tak sedne za počítač a vyřizuje další "práci".
Achjo... Všechno mě bolí. Nejvíc záda. Nevím, proč, nic náročného jsem nedělala. Jediné světlo, které je mi dopřáno v těchto škaredé dny je můj miláček M.. Vždy po práci za mnou přijede, lehneme si spolu, popovídáme si o tom, jaký jsme měli každý den, koukneme na nějakou komedii a jdeme spát. Ráno mě zase opustí a jede do práce. No a vše začíná nanovo. V kuchyni na stole seznam úkolů co je potřeba udělat a když to není hotové, je mi vyčteno snad úplně všechno. Proto se moc těším, až M. dojede a odjedeme spolu k nim. I když je venku takhle, potřebuju na vzduch tak snad se mi poštěstí M. přemluvit a jít na chvíli ven. U něj je alesoň klid. Zavřeme se v pokoji a nikdo po nás nic nechce. U nás v malém bytě je to složité. Málo místností, málo místa, moc věcí, moc lidí a žádné soukromí. Důvod, proč sem píšu zrovna tento článek je ten, že si nemám s nikým popovídat. M. je v práci a s našima jaksi nemůžu najít společné téma. Takže mi byl blog.cz jedinou "oporou" jak se vypovídat. Užijte si prodloužený víkend a mějte se líp, než já!

Typ na dárek pro Tvého přítele

19. října 2011 v 18:59 | Angel-ina* |  Rady a typy
A nejen pro přítele. Tím to dárkem můžeš obdarovat svého tátu, bratra nebo i nejlepšího kamaráda. Jedná se o novou vůni značky PLAYBOY, tentokrát s názvem LONDON.

Nová energická vůně je elegantně drsná. London Playboy zosobňuje samu podstatu značky Playboy a různorodé styly uvnitř Londýna. Vůně obsahuje typické anglické nóty - divokou růži a brandy, které spolu vytvářejí jedinečný charakter.

PLAYBOY London seženete od 350,-

Kdybych věděla to, co vím teď, rozhodla bych se jinak!

18. října 2011 v 14:49 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
jak se máte? Píšu vám z hodiny informatiky. Dnešek utekl celkem rychle i přes to, že jsem musela vstávat na nultou. Dnes mi odpadly koně, tudíž jsem měla 2 hodiny volna a tak jsem si se svojí spolužačkou K. zašla na intr, kde jsme si povídali a já si psala se svým nejmilovanějším M.
Při naší konverzaci jsme došli na jedno zajímavé téma, nad kterým jsem se musela alespoň trošku zamyslet. Jednalo se o výběr střední školy. Na té, kde jsem teď již třetím rokem mě to nebaví. Šla jsem sem s tím, že jsem se okolo koní pohybovala již od mala a tak nějak vím, co a jak. Myslela jsem si, že to bude brnkačka a já vše zmáknu levou zadní. Ano, co se týče koní je to fajn, ale ostatní stojí za prd. Spolužáci protivní, učitelé nepříjemní, učivo komplikované...Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi to tu hnusí. Ale nemůžu si stěžovat. Co jsem si vybrala, to taky mám. Modlím se, aby ten zbývající rok utekl co nejrychleji, já úspěšně odmaturovala a už sem nikdy nevkročila. Smutné na tom je to, že to, co vystuduji, mě nikdy živit nebude. Možná si pořídím nějakého koníčka jako společníka do volného času, ale nevím. Je to finančně náročné a hlavně časově.
Kdybych věděla, že najdu zálibu v modeláži gelových nehtů, přihlásím se na nějakou hotelovou školu a byla by ze mě kosmetička. Ale jak má člověk v patnácti letech vědět, co bude chtít dělat celý život? Po škole bych si chtěla otevřít své nehtové studio. Je to fajn pocit když někomu můžete zkrášlit ruce a odměnou pro vás je zákazníkův úsměv na tváři. A co vy? Máte svoji školu rádi, nebo by jste ji taky vyměnili? Já bych to nejradši udělala, ale myslím si, že na ten rok to už nemá cenu. Komentujte, těším se na vaše komentáře.



Rekonstrukce

17. října 2011 v 11:57 | Angel-ina* |  Deník

Ahoj zlatíčka,
nelekejte se prosím nadpisu. Nejedná se o žádné pozastavování, rušení nebo stěhování blogu. Jde o
můj pokoj. V poslední době do mě pronikla jakási múza, která mě nabádá k tomu, abych věci nějakým způsobem vylepšila. Jak už jsem zmínila, odnese to můj pokoj. Necelý rok mám stěny vymalované do růžova. Koupila jsem si bílé rámečky, do kterých bych si ráda dala nějakou svoji fotku z focení a potom určitě fotky mých přátel, rodiny apod. Mám vyhlídnuté nové růžovobílé závěsy, potom by to chtělo novou lampičku, jelikož ta stará už dosluhuje no a pak bych to viděla jen na nějaké doplňky. Ještě jedna věc, kterou bych moc ráda, by byl takový ten chlupatý koberec před postel. Sice jsem na něj neslyšela zatím nic pozitivního, krom toho, že to hezky vypadá, ale co, chci ho už dlouho. Rozhodně nechci, aby to u mě vypadalo jako v pokoji Dominiky Myslivcové xD. Snažím se tu růžovou hodně doplňovat bílou, aby si někdo nepřipadal když ke mě příjde jak v pokoji u Barbie. A co vy? Jaký je váš pokojíček? Cítíte se v něm útulně a je něco, co by jste chtěli změnit? Jestli ano, určitě sem hoďte koment. Ráda si počtu.

Na Slovensku..

4. října 2011 v 13:20 | Angel-ina* |  Deník
Ahoj zlatíčka,
zdravím vás ze slovenské Ivanky pri Dunaji, kde se zúčastním ještě s několika spolužáky 14 denní stáže zaměřené na koně. Před chvílí jsme dojeli, ubytovali se, rozloučili jsme se s našimi spolužáky, které jsme tu střídali a šlo se na oběd. Na tom rčení ,,Jiný kraj, jiný mrav" asi něco bude. Každopádně, člověk si zvykne a nebo lépe, bude muset, pokud nemá nafasováno z domova. Za chvíli máme schůzi a prohlídku po okolí abychom věděli, co a jak. No a zítra hurá na školní farmu ke koním. Určitě se s vámi o svoje zážitky podělím. Mějte se krásně!